" ...budeme silní jen tehdy, jestliže dokážeme být jednotní, a budeme slabí, jestliže se nedokážeme dohodnout."

Dům v Bretani

12. září 2014 v 22:09 | Marta Davouze |  KNIHY, které se mi líbily

Dům v Bretani

Marta Davouze




Když jsem dostala z knihovny upozornění, že si mám vyzvednout rezervovanou knihu Dům v Bretani, přemýšlela jsem o tom, kdo mně ji vlastně doporučil. Nevím, ale jsem ráda, že se mi dostala do ruky. Bretaň jsem navštívila před sedmi lety a mám na ni pěkné vzpomínky. Francie nás vždycky lákala, nevím, kolikrát jsme ji navštívili, snad šestkrát. Četla jsem od českého novináře a publicisty Jana Šmída všechny jeho knihy týkající se Francie ( Obrázky z Provence, Obrázky z Paříže, Obrázky z Bretaně, Obrázky z Burgundska, Obrázky z Champagne, Obrázky z Korsiky, Obrázky z Provence podruhé…) a stejně tak jako jeho knihy, mně lákala i tato.
Autorka knihy Marta Davouz (*1945 bývalá manželka Vladimíra Železného) nás ve svém autobiografickém vyprávění seznamuje s tím, jak jí bývalý manžel Vladimír Železný koupil za "něco málo peněz" letní dům v Bretani, který vypadal spíš jako malý zámeček. Ten byl poněkud zchátralý, vyžadující řadu oprav, ale natolik kouzelný, že si ho autorka zamilovala. Pozná tu svého druhého manžela "námořníka", se kterým dům následně opravují a zvelebují. Pořídí si kachny, ovce, slepice, kočku, psa, dokonce i páva a ze zakladatelky Centra Franze Kafky, publicistky a knižní redaktorky, zvyklé žít v milionové Praze se v 65ti letech stává farmářka, chovatelka, architektka, designérka, stavební dozor a v neposlední řadě hoteliérka. Jak k tomu všemu došlo, líčí ve svých povídkách. Nezapomíná také na výlety do Ruska, Británie a Irska. Komentuje opravy a budování domu v Bretani, vzpomíná na své přátele i pomocníky z Čech i Francie, kteří mají svůj podíl na nynější podobě celého sídla. Po rekonstrukci celé usedlosti pronajímala pokoje náhodným turistům, v tom však nenacházela uspokojení. Později se tento dům stal útočištěm pro mladé české i francouzské výtvarníky, kteří zde mohou pobývat a tvořit v rámci projektu "Cena Jana Zrzavého".
Názor:
Je to báječná kniha o ženě, která po padesátce najde lásku, o níž snila od mládí. Přestěhuje se do vzdáleného místa na severozápadním okraji Francie a provdá se za muže diametrálně odlišného od toho, s nímž prožila téměř čtyřicet let. Nyní už více než deset let šťastně žije ve starobylé usedlosti na bretaňském pobřeží. Založila tu uměleckou nadaci. Je šťastná a cestuje.
Na závěr snad jen to, že v Bretani jsem před lety byla, je moc krásná, a díky této knížce jsem se tam opět ve vzpomínkách vrátila, za což paní Martě Davouz děkuji.
Přeji vám stejný čtenářský zážitek.

Pár fotografií z internetu najdete zde.
 


Komentáře

1 Jarmila* | Web | 25. září 2014 v 14:02 | Reagovat

Jani, když kniha vyšla, byla jsem v pokušení si ji koupit. Jenže jsem se stále nemohla rozhodnout.
Zkusím si ji půjčit v knihovně.
Díky za tip. :-)
Přeji hezké zářijové dny. :-)

2 janasevc | Web | 15. října 2014 v 17:59 | Reagovat

[1]: Jarmilko, kniha je čtivá, a pokud máš ráda Francii, nebudeš litovat. :-)

3 Jarmila* | Web | 29. prosince 2014 v 18:54 | Reagovat

Nedávno jsem se dočetla, že paní Marta usedlost prodává.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama